Existuje mnoho mylných představ o tom, co je stoicismus . Rychlé vyhledávání na Googlu vás může přivést k přesvědčení, že filozofie je synonymem pro bezcitnost. Stoicismus je totiž často zaměňován se stoicismem. Zatímco tyto dva jsou stejné slovo, velké „S“ stoicismus odkazuje na filozofii. Ten druhý, menší ‚s‘ stoicismus, odkazuje na temperament, který lidé připisují jako pasivní a bez emocí.

To nemůže být dále od pravdy o tom, co je stoická filozofie. Zatímco filozofie vyžaduje určitou úroveň sebeuvědomění, nevyžaduje vzdát se citu. Stoicismus je odvěká filozofie osobní etiky a metoda pro získání praktické moudrosti v každodenním životě. Není to individualistická filozofie. Zatímco se zaměřuje na sebekázeň, stoicismus se zaměřuje také na společenskou odpovědnost, jako je vytváření ctnostných vztahů a pomoc druhým. Stoicismus je dnes trendy, ale vzkvétal také ve starověkém Řecku a starověkém Římě.

Zakládání

Zeno z Citium založil stoicismus v Athénách v roce 300 před naším letopočtem. Název stoicismus pochází z „Stoa Poikile“, což znamená malovaná veranda. Toto je místo, kde Zeno učil svou filozofii. Původně byl stoicismus Zenoismus, ale název se změnil. Na rozdíl od jiných filozofů v té době Zeno skvěle vyučoval svou filozofii ve veřejném prostoru. Zeno měl různé studenty a nástupce. Jeho nejvlivnějším nástupcem byl Chrysippus, který se po Cleanthesovi stal vůdcem školy. Přetavil filozofii do dnešní podoby.

Stoicismus byl populární filozofie ve starověkém Římě a Řecku. Byla to jedna z hlavních myšlenkových škol od helénistického období až po římskou éru. Filozofie zůstala populární až do rozmachu křesťanství ve 4. století před naším letopočtem. Historie stoicismu má tři fáze: raná stoa, střední stoa a pozdní stoa. Někteří z hlavních filozofů v raném stádiu stoa byli Zeno z Citia, Cleanthes, Chrysippus, Diogenes z Babylonu a Antipater z Tarsu. Z prvních dvou epoch stoicismu se nedochovala žádná díla. Dochovaná díla ze třetí fáze stoicismu pocházejí od filozofů jako Musonius Rufus, Seneca, Epictetus a Marcus Aurelius. Stoici z poslední éry jsou jedni z nejznámějších.

Klíčové Principy

Klíčovou myšlenkou stoicismu je zaměření na naše reakce a soudy. Podle stoiků reagujeme v situacích na vlastní úsudky, nikoli na skutečné události. Stoicismus nám radí, abychom se netrápili věcmi mimo naši kontrolu. Stoikové také praktikovali etiku ctnosti. Stoicismus je dokonce jedním z hlavních zakládajících přístupů k podoblasti etiky ctnosti. Základním principem stoicistické etiky ctnosti je myšlenka, že abychom dosáhli štěstí , musíme praktikovat ctnost. Stoici věřili, že praktikováním určitých ctností můžeme dosáhnout eudaimonie , jinými slovy vzkvétajícího života. Čtyři základní ctnosti jsou podle stoicismu moudrost, odvaha, střídmost a spravedlnost. Každá ctnost znamená více než jejich tradiční výklad. Moudrost znamená vynalézavost, zdravý rozum a diskrétnost. Odvaha zahrnuje vytrvalost, sebedůvěru a veselost. Ke střídmosti patřila dobrá disciplína, skromnost a sebeovládání. Konečně spravedlnost znamenala zbožnost, poctivost a rovnost.

Kromě ctnosti se stoici zaměřují na myšlenku rozumu. Rozum je ve stoickém pohledu branou k poznání a rozum pomáhá odlišit pravdu od klamu. V této perspektivě hrály roli i smysly. Podle stoiků smysly neustále přijímají vjemy, které zanechávají dojem v mysli. Mysl není v tomto procesu tichým aktérem. Rozum dává mysli schopnost posoudit dojem a rozlišit, jak přesná je reprezentace.

Vztah mezi dobrým úsudkem, sebeovládáním a moudrostí souvisí se stoickým pohledem na vášně. Podle stoiků nám rozum dává schopnost osvobodit se od vášní. Vášně byly to, co stoici nazývali iracionálními emocemi, jako je úzkost, chtíč, strach a rozkoš. Jedním ze stoických cílů je osvobodit se od těchto vášní. Je to proto, že tyto vášně narušují naši schopnost uvažovat a vidět svět takový, jaký je.

Vliv Stoicismu

Stoicismus měl dnes dopad nejen na milovníky filozofie. Principy inspirovaly vytvoření kognitivně behaviorální terapie, terapie používané k léčbě stavů, jako je deprese. Jedna technika používaná v terapii se zaměřuje na negativní vizualizaci. Některé rady stoiků byly, že trávíme čas představováním si, že jsme ztratili věc, které si ceníme. To nás nutí více si vážit věcí ve svém životě.

Stoicismus je filozofie, která s věkem sílí. Více než jen soubor filozofických myšlenek, filozofie má moderní aplikace v terapii. Vzhledem k vlivu filozofie je pro každého přínosem dozvědět se více o stoicismu. Skvělým začátkem poznávání stoicismu je čtení jednoho z dochovaných děl z pozdního období Stoa. Marcus Aurelius napsal Meditace, které jsou jedním z nejvlivnějších děl své doby. Kniha dokumentuje Aureliovu duchovní praxi. Čtenáři jistě přijdou s řádkem nebo dvěma, které jim pomohou překonat těžké časy. Pokud vás zajímá stoicismus, zamiřte do místního knihkupectví nebo knihovny a podívejte se na Meditace; co můžeš ztratit?